Dostatek světla
Sukulenty jsou náročnější na světlo než běžné pokojové rostliny. V bytech je umísťujeme co nejblíže k oknu, nejlépe na jižní nebo jihovýchodní straně. Některé druhy (Gasteria, Sanseviera, Hoya…) snáší i stinnější polohy.
Teploty
Optimální teploty jsou v létě 25 stupňů, v zimě mezi 10 až 15 stupni. Vysoké teploty v zimním období provokují rostliny k růstu, což při nedostatku světla vede k růstovým deformacím. Proto je umísťujeme, je-li to možné, mezi okny nebo na okrajích vnitřních okenních parapetů, aby vliv sálání z radiátorů byl omezen co nejvíce. Nelze-li ani drobnými technickými úpravami či změnou stanoviště zajistit rostlinám zimní pokles teplot, omezuje se tím počet druhů vhodných pro pěstování. Stále je však mnoho sukulentů, kterým teplejší zimování nevadí, nebo je přímo vyžadují (Adenium, Pachypodium, Euphorbia, Kalanchoe aj.)
Letnění
Většině rostlin umístění na čerstvém vzduchu v letních měsících prospívá – v zahradě, na balkoně a podobně. Rostliny se otuží, dobře se vybarvují, avšak v prvních dnech je nutná ochrana před popálením slunečními paprsky, například průsvitným papírem nebo postavením rostlin pod ovocným stromem. Některé sukulenty, jmenovitě netřesky, lze pod širým nebem pěstovat celoročně. Jsou však mezi sukulenty výjimkou.
Substráty
Na přírodních stanovištích převažují písčité a kamenité půdy s malým množstvím organické složky. Substrát by tedy měl být vzdušný, ne příliš humózní, ale dostatečně bohatý na základní složky minerální výživy. Složení vhodné pro většinu druhů je z 1 dílu běžné zahradnické zeminy a 1 dílu štěrkopísku, vše o granulaci do 4 mm.
Zálivka
Substrát nesmí být trvale mokrý. Zaléváme teprve tehdy, až je nádoba nebo alespoň horní polovina obsahu nádoby proschlá. To záleží na počasí, velikosti nádoby, druhu rostliny (listnaté sukulenty mají vyšší spotřebu vody). Většina sukulentních rostlin roste od jara do podzimu. Některé sukulenty mají opačnou periodu růstu a proto je nutné doplnit si informace při nákupu rostlin nebo v literatuře.
Hnojení
Mezi sukulenty jsou velké rozdíly v rychlosti růstu. Podle toho volíme jak četnost přesazování a zálivky, tak přihnojování. Drobné, pomalu rostoucí druhy můžeme nechat v téže nádobě několik let a není třeba je přihnojovat. Rostliny s rychlým růstem je vhodné přesazovat každoročně nebo každý druhý rok, více zaléváme a přihnojení jim prospívá. Doporučit lze například Kristalon – start na jaře a Kristalon – plod a květ v průběhu vegetace. Použitá hnojiva by neměla obsahovat nadbytek dusíku.
Přesazování
Při přesazování je vhodné odstranit všechny mrtvé kořeny. Napadené kořeny zkrátíme a po zaschnutí řezných ran rostliny zasadíme. Asi týden po přesazení nezaléváme, aby se předešlo infekci poraněných kořenů.
Škůdci
Pěstování rostlin je provázeno občasným výskytem škůdců, například červců, háďátek, svilušek, mšic aj. V prodejnách pro zahrádkáře je nabízen dostatečně široký sortiment chemických prostředků proti škůdcům, horší je to někdy se schopností prodavačů správně poradit. Vždy dbejte na své zdraví a dodržujte bezpečnostní předpisy pro práci s jedy.
Použitá a doporučená literatura:
Ježek, Zdeněk – Kunte, Libor – Encyklopedie sukulenty, Praha, 2008
Gratias, Jan – Podivné rostliny s kaudexy a pachykauly, Praha, 2006
Gloser, Husák – Sukulentní rostliny, Praha, 1987
Gratias, Šubík – Miniaturní pouště, Praha, 1994
Gratias, Šubík – Sukulenty pro každého, Praha, 1997
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.